Na pražské Akademii výtvarných umění probíhají jako každý rok přijímací talentové zkoušky. Film ve třech rozdílných ateliérech sleduje zákulisí náročného úkolu, který stojí před zdejšími pedagogy: jak vybrat ze zástupu uchazečů ty vyvolené, kteří dostanou v dalších letech příležitost formovat ráz výtvarného umění? Jak v této zkoušce obstojí samotní učitelé? A co nám to celé řekne o povaze a smyslu umění v dnešní době?

Podpořeno / Státní fond kinematografie

Na svůj absolventský film z roku 2015 popisující příběh ekonomické transformace, navazuje nyní režisér a sociolog Martin Kohout společenskou esejí sledující vývoj a směřování naší země na půdorysu posledních parlamentních a prezidentských voleb v době migrační krize a brexitu. Film zachycuje společenské a politické dění před prezidentskými volbami 2018, zamýšlí se přitom nad obecnějšími důvody toho, proč po třech desetiletích od listopadu 1989 volíme představitele, kteří se vymezují proti ideálům, na kterých naše nová demokracie vznikala. Ve své analýze se snímek opírá o výpovědi intelektuálů, politiků, obecně osobností veřejného života, ale v neposlední řadě také i „obyčejných lidí“. O význam odkazu sametové revoluce se tak střetnou ti, co mluví o ideálech demokracie, morálce, osvětě a individuální odpovědnosti s těmi, co mluví o nízkých důchodech, mzdách, rozkradeném státě a ztrátě vlastní důstojnosti.

Podpořeno / Státní fond kinematografie

Road movie 20 gigantických obrazů Slovanské epopeje Alfonse Muchy z Čech do Japonska i do hlubin našich dějin.

Podpořeno / Hlavní město Praha

Snímek Epocha mezi srpnem a listopadem tematizuje vznik nového systému po roce 1968 a okolnosti jeho rozpadu na konci osmdesátých let dvacátého století. K tématu přistupuje prostřednictvím výpovědí příslušníků vládnoucích špiček normalizačního režimu, exponuje sebeklamy těchto představitelů, jejich touhu po moci, vzájemné spory a dosud skrývané zákulisí událostí, které vedly k událostem listopadu 1989.

Mohlo by se zdát, že situace pádu minulého režimu byla rozebrána mnohokrát; toto zdání ale klame. Ve všeobecném povědomí panuje názor, že režim, ustanovený po vpádu sovětských vojsk do České republiky v roce 1968, se rozpadl díky změnám v SSSR po nástupu Michaila Gorbačova. Jen málo je však zmiňována společenská smlouva a dohody (nebo nátlaky) mezi stranickými špičkami a veřejností, které se vzájemně doplňovaly a poskytly určitou legitimitu řádu, jemuž se dávalo všeobecně přednost před násilným řešením problému. Snímek Jana Rouska bude studií mechanismů samotných dějin a jejich tvůrců. Jak vypadá velká moc z malé vzdálenosti očima bezprostředních aktérů?

KRASTÍ je souborem čtyř krátkých experimentálních filmových básní, které tematizují vztah vnitřních a vnějších krajin. Jednotlivé filmy jsou autorské, avšak vznikají v tvůrčí spolupráci, která jim vtiskává jednotící rysy. Cílem autorů je zkoumat hranice a prostupnost filmové (vizuální) a hudební (ruchové) skladby. Více než vyprávění jsou pro jednotlivé autory zásadní rytmus a pohyb. Příběh, pokud se ve filmech vyskytuje, se spíše noří a probleskuje, probouzí divákovy asociace a vzpomínky než, že by se lineárně odvíjel. Záměrem autorů je uvést KRASTÍ jak v klasické podobě pásma krátkých filmů, tak v podobě koncertní, tedy s živým hudebním doprovodem.

Filmy distribuujeme i odděleně, tedy jako čtyři samostatné krátké filmy.